Kdo jsem?
Zdravím,
dneska se budu zabývat tím, kdo vlastně jsem. Spadám do říše živočichů (Animalia), do kmenu strunatců (Chordata), třídy savců (Mammalia), řádu šelmy (Carnivora), čeledi kočkovití (Felidae), podčeledi malé kočky (Felinae), rodu kočka (Felis) a druhu kočka divoká (Felis silvestris).
Ale já jsem kočka domácí.To jest domestikovaná forma kočky divoké. Mám pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby, vynikají zrak, sluch i čich.
A teď trošku z historie ...
První kočky se do blízkosti lidí dostaly před 10 - 12 tisíci lety, v době, kdy začala vznikat trvalá lidská sídla, ale až z doby před 8 tisíci lety pocházejí první důkazy existence ochočených koček, a to z dnešního Turecka (oblasti Anatolie) a z Kypru.
Kolem roku 3 000 př. n. l. se kočka stala významnou součástí života v Egyptě. Staří Egypťané kočky uctívali jako božstvo a věřili, že mají moc chránit člověka před zlem. Přítomnost kočky v domě znamenala požehnání. Nejposvátnější byly černé kočky chránící egyptská chrámy a měly vlastní bohyni Bastet, která byla zobrazována jako malá kočka se lví hlavou a později jako žena s kočičí hlavou.
Díky fénickým obchodníkům se kočky rozšíříly do celého Středomoří. První doklady o kočkách v Evropě nacházíme na řeckých vázách z 5. století př. n. l. V Řecku byla kočka dávána do spojitosti s bohyní Afroditou a Artemis. A tak jsme se dostaly až do Evropy.
Doufám, že jste se dnes něco nového o nás (o kočkách) dozvěděli. A vůbec nechápu, jak se někdo může bát černých koček, právě ony mají nejvíce chránit před zlem a zlými duchy.
Pěkný den přeji
Váš Leopold II.
zdroj: webová stránka Wikipedie, kniha Kočka
